Michal Kuthan

Kde, kdy a jak nebo proč jsi začal pádlovat?

Asi každému vodákovi v Čechách je známý potok Vavřinec. Tak já jsem v mých 10letech zvládl 4x vyplavat na prvním kilometru. Na břehu byl sníh a já se tolik klepal zimou, že nandat šprajdu pro mě bylo nereálné. V ten moment jsem si říkal, že tohle už nikdy více. Naštěstí už v autě po cestě domu, jsem věděl že to není naposledy, kdy sedím v kajaku a sice to chvíli trvalo ale nakonec jsem se k pádlování vrátil a kolem mých patnácti mě to úplně pohltilo 

 

Co tě na pádlovaní baví?

Oblékání do smradlavých mokrých hadrů to rozhodně není. 😄 Ale ta komunita, sdílení zážitků a to když člověk sjede těžkou peřej, vodopád nebo opuštěný kaňon a vidí své kamarády s úsměvem od ucha k uchu. Tehdy si vždy říkám, že to stojí za trochu toho nekomfortu…

 

Kdo měl na tebe největší vliv v průběhu tvé kariéry?

Hlavně lidé se kterými jsem měl možnost pádlovat. Nikdy jsem nebyl moc ten typ, co má nakoukaná všechna videa a oblíbené kajakáře. Hodně mi pomohli lidé jako Vory, Dan Princ s Kubou Jarošem, Kuba Šedivý, Chouťas, nebo třeba v mých začátcích Viktor Korecký a potom kluci z pražského oddílu Bošán a teď je pro mě velkým parťákem Eda Skalický, který mě vždy motivoval. Pořád jsem si říkal, že přece nějaký zevlák z Brna nemůže jezdit o tolik lépe než já. 😄 Prostě na té cestě bylo a doufám, že bude spoustu lidí, se kterými budu moct trávit svůj čas a budou pro mě inspirací v mnoha aspektech.

 

Která část tréningu tě baví nejvíc a naopak kterou část nemáš moc v oblibě?

Dodnes nerozumím lidem, kteří se dobrovolně topí ve válci a říkají tomu freestyle kayaking… Na řekách je tato schopnost často velmi užitečná, ale prostě to není nic pro mě. Ale ten pocit když člověk naplno letí skrze divoké peřeje řek na hranici svých fyzických možností, aby pak zpomalil v klidné laguně a vydýchal se obklopen nádhrenou přírodou. To je ten moment, kdy trénink rozhodně stojí za to!

 

Kterou řeku máš nejraději a proč?

Je těžké jmenovat jednu specifickou řeku, ale vždycky se velmi rád vracím na Norskou řeku Sjoa, která nabízí všechno, co si může kajakář přát. Nebo kolumbijská klasika Suarez, či Samana to jsou boží big water řeky.

 

Kdo je podle tebe nejlepší kajakář na světě?

Nemyslím si, že existuje nějaký nejlepší kajakář. Ale když už mám někoho jmenovat, tak si myslím, že Dane Jackson je aktuálně asi nejvšestrannější kajkář.

 

Jaké jsou tvoje plány do budoucna?

Kdo ví? Dělat co mě baví. Cílem asi ani není strávit za každou cenu co nejvíce dní v roce na řece, ale spíše bych se chtěl zaměřit na objevování a cestování s kajakem do vzdálenějších destinací. Aktuálně mě láká střední Asie.

 

Co rád děláš když zrovna nepádluješ?

Většinou se stále motám kolem sportů. Cyklistika, běžky, lezení, chození s batohem… prostě co se dá dělat v horách. Zároveň dokončuji studium magistra na filmové škole. Takže hodně času trávím střihem a tvorbou audiovizuálních materiálů.

 

Jaký profil na IG se podle tebe oplatí sledovat?

No určitě ten Hiko… Ale také velmi rád sleduji Joe Rea-Dickinse. Anglického kajakáře, který má na svém kontě mnoho prvosjezdů v Megahlaya a nyní pracuje na novém gudiebooku k Anglii, kde snad bude možné vidět i naše fotky z výletů s Edou a Pavlem.

 

Jaká jsou tvá nejoblíbenější videa?

Boater, Beater, Bitch
Iceland Breakthrough Canoening film